Nastavení soukromí
1. 4. 2020
Každá celosvětová ekonomická krize s sebou přináší zásadní změny. Svět po krizi se s největší pravděpodobností nebude podobat tomu před ní, musíme se všichni na to pečlivě připravit. Opravdoví lídři – generální ředitelé se musí už nyní zamýšlet nad tím, jaké změny ve své organizaci udělat, aby se jejich společnosti vyrovnaly s krizí a hladce vstoupily do „nové éry“.
Čtyři strategické přístupy, jak ustát krizi
Je přirozené, že se všechny společnosti při recesi neřídí stejnými strategiemi. Jednou z příčin jsou rozdíly v kognitivní orientaci vedoucích pracovníků při krizi. Podle amerického psychologa Tory Higginse z Columbia University jsou lidské bytosti z podstaty hedonistické – vyhýbáme se bolesti a hledáme potěšení – lišíme se však v tom, jak se těchto cílů snažíme dosáhnout.
Společnosti reagují podle toho, jak jsou zaměření jejich vůdci. Podle jejich chování v době krize je můžeme rozdělit na čtyři skupiny:
1. Společnosti zaměřené na prevenci uskutečňují hlavně obranné kroky. Tyto firmy se ztrát obávají více než jejich konkurence a snaží se minimalizovat rizika plynoucí ze zpomalení ekonomiky. V praxi tyto společnosti snižují výdaje do všech oblastí, často propouští velké množství zaměstnanců a uzavírají provozy.
2. Společnosti zaměřené na propagaci se snaží v době krize útočit. Investují prostředky, aby získaly oproti své konkurenci výhody do doby po krizi. Tyto společnosti nezačnou výrazně šetřit na žádných výdajích, naopak využijí nižších cen nemovitostí a investují také do výzkumu a vývoje.
3. Pragmatické společnosti volí v době krize optimální kombinaci obrany a útoku. V době krize takové společnosti propouští část zaměstnanců a snižují náklady na prodané zboží, ale efektivně investují do výzkumu a vývoje, marketingu, obchodu a dalších strategicky výhodných oblastí.
4. Progresivní společnosti také kombinují obranné a útočné kroky. Tyto společnosti propouští jen menší množství zaměstnanců. Naopak investují velké množství prostředků tak, aby jim po odeznění krize přinesly co největší konkurenční výhodu.
Aby společnost krizi přestála a po jejím odeznění prosperovala, musí si její vedení uvědomit, že snižování nákladů je k přežití recese nezbytné, ale investice jsou stejně důležité pro urychlení růstu. Pokud se chtějí firmy po krizi stát lídry či udržet se na přední pozici v oboru, pak by měly najít správnou rovnováhu mezi snižováním nákladů a investicemi.
Investice jsou důležité pro rozvoj
Za optimální model pro zdravé přežití krize tak lze považovat chování pragmatických společností. Na rozdíl od konkurentů snižují náklady především díky zlepšení provozní efektivity, a ne pouhým snižováním počtu zaměstnanců. Rozvíjejí nové obchodní příležitosti, protože investují do výzkumu a vývoje a marketingu podstatně více než jejich soupeři.
Smysluplný je i progresivní přístup, byť jen málo progresivních manažerů má při propadu ekonomiky do recese, která nyní kvůli koronavirové pandemii hrozí, v hlavě jasný plán. Právě takoví se snaží dostat ze všech oddělení – sales, marketing, HR – to nejlepší a zvyšovat tak efektivitu společnosti. Tento přístup společně se snahou o dlouhodobý růst a ziskovost se při krizi vyplácí. Přístup progresivních společností totiž nepředstavuje jen úsilí zamezit poklesu. Jakmile obtíže skončí, mohou relevantní investice položit základ pro další úspěch.
V Pramu se kloníme k pragmatickému chování a věříme, že s vámi budeme schopni vymyslet, jak to udělat abyste z krize vyšli jako vítězové.
Napište nám o půlhodinový brainstorming zdarma!
Zdroj: Roaring Out of Recession by Ranjay Gulati, Nitin Nohria and Franz Wohlgezogen